Vyoralová, T.

Problematika zpeněžování majetkové podstaty v insolvenčním řízení, způsoby a postupy
Problems of realization of assets in insolvency proceedings, methods and procedures

JUDr. Tereza Vyoralová
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická

Anotace

Článek pojednává o způsobech zpeněžování majetkové podstaty v případě, že úpadek dlužníka je řešen konkursem, neboť zákonná úprava zpeněžování majetku v insolvenčním řízení je komplexně upravena právě pro tento způsob řešení úpadku. Insolvenční zákon jednotlivé způsoby zpeněžení majetku upravuje velmi stroze, když jednotlivá ustanovení upravují u jednotlivých způsobů zpeněžení zejména de facto pouze otázku nabytí účinnosti smlouvy o zpeněžení majetku a otázku nutnosti vyslovení souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu. 

Annotation

The article deals with the methods of realization of assets in the cases that the debtor’s bankruptcy is settled by bankruptcy, because the legal regulation of property monetization in insolvency proceedings is comprehensively regulated for this way of solving bankruptcy. The insolvency law regulates the individual ways of monetization of property very baldly, when the individual provisions regulate, in particular, only the question of the entry into force of the contract on the realization of assets and the question of the necessity of the consent of the creditor committee and the insolvency court.

Klíčová slova

insolvence, insolvenční řízení, veřejná dražba, prodej movitých a nemovitých věcí, dražba provedená soudním exekutorem

Key words

insolvency, insolvency proceedings, public auction, sale of movable and immovable property, auction by judicial executor

 

Úvod

Zpeněžení majetkové podstaty je jednou z fází insolvenčního řízení a je upraveno zejména v ust. § 283 až 295 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů[1].

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka na základě soupisu majetku provedeného insolvenčním správcem na peněžní prostředky za účelem uspokojení věřitelů.

Za zpeněžení majetkové podstaty se dle insolvenčního zákona dále považuje i využití bankovních kont dlužníka, dlužníkova peněžní hotovost v české i cizí měně a úplatné postoupení dlužníkových pohledávek.

Majetkovou podstatu tak tvoří zejména majetek sloužící k uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka v průběhu insolvenčního řízení[2] a soupis majetkové podstaty je tedy listinou, která opravňuje insolvenčního správce v rámci konkursu ke zpeněžení takto zapsaného majetku[3].

Jakmile dojde insolvenčním správcem k zápisu majetku do soupisu, lze s takto zapsaným majetkem dlužníka nakládat jen způsobem stanoveným insolvenčním zákonem, mimo jiné jej zpeněžit následujícími způsoby:

  1. veřejnou dražbou podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů,
  2. prodejem movitých a nemovitých věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
  3. prodejem majetku mimo dražbu,
  4. v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu[4].

O tom, jakým způsobem bude zpeněžována majetková podstata, rozhoduje insolvenční správce. S návrhem insolvenčního správce o způsobu zpeněžení však musí vyslovit souhlas věřitelský výbor, resp. zástupce věřitelů.

K samotnému zpeněžování majetku z majetkové podstaty lze pak přistoupit až po naplnění těchto podmínek, nejde-li o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením, případně pokud insolvenční soud nepovolí výjimku:

  1. rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem, resp. rozhodnutí o způsobu oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, nabylo právní moci,
  2. po ukončení první schůze věřitelů,
  3. po soupisu majetku dlužníka do majetkové podstaty.

 

Způsoby zpeněžení majetku

  1. Veřejná dražba

Prvním ze způsobů zpeněžení majetkové podstaty, který upravuje insolvenční zákon, je zpeněžení formou veřejné dražby. Veřejná dražba je prováděna podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a to jako dražba dobrovolná. Veřejná dražba je prováděna dražebníkem na návrh insolvenčního správce jako osoby, která je oprávněna předmět dražby zcizit[5]. Insolvenční správce s dražebníkem uzavře smlouvu o provedení dražby, která musí mít náležitosti stanovené zákonem o veřejných dražbách, tj. „musí v ní být označeno, že jde o dražbu dobrovolnou a musí být označen navrhovatel, dražebník. Vymezen musí být předmět dražby i lhůta pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč. Smlouva musí obsahovat nejnižší podání, a je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být uvedeno i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit. Sjednána musí být výše odměny dražebníka nebo způsob jejího určení nebo musí být obsaženo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně“[6]. Smlouva o provedení dražby nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.  Souhlas insolvenčního soudu se zpeněžením majetku formou veřejné dražby se nevyžaduje.

Je třeba však rozlišovat, zda je ve veřejné dražbě zpeněžován nezajištěný majetek nebo majetek, který slouží k zajištění pohledávek přihlášených věřitelů. V případě zpeněžování nezajištěného majetku nejsou insolvenčním zákonem kladeny, vyjma schválení smlouvy o provedení dražby věřitelským výborem, žádné další podmínky. V případě zpeněžování zajištěného majetku je pak insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele, kterému zpeněžovaný majetek slouží k zajištění jeho přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení.

Zpeněžení majetku formou veřejnou dražby může účastník dražby, navrhovatel, osoba oprávněná z předkupního práva k předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby a osoba, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, napadnout výsledek dražby žalobou na určení neplatnosti dražby. Žalobu je nutné podat do tří měsíců ode dne konání dražby, a to pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů[7]. Věřitelům toto právo nepřísluší.[8] Případné podání žaloby na určení neplatnosti dražby nemá však vliv na vydání výtěžku zpeněžení z této dražby zajištěnému věřiteli[9].

Zákon o veřejných dražbách předpokládá, že insolvenční správce provede zpeněžení majetku formou veřejné dražby až tehdy, kdy nastala nevyvratitelná právní domněnka, že insolvenční správce byl oprávněn předmět dražby zcizit a předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně nebo bylo možné majetek zpeněžit ještě před skončením řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty[10]. V praxi však může nastat případ, kdy insolvenční správce zpeněžil majetek ve chvíli, kdy ještě nebyl oprávněn s předmětem dražby, resp. majetek dlužníka, nakládat a zcizit jej.  V takovém případě, kdy žaloba o určení neplatnosti dražby byla podána z důvodu, „že insolvenční správce nebyl oprávněn předmět dražby zcizit, neboť je zde spor o vyloučení majetku z majetkové podstaty, je okresní soud povinen řízení o neplatnosti dražby ex lege přerušit a vyčkat rozhodnutí insolvenčního soudu ve sporu o vyloučení majetku.[11] Otázku oprávněnosti zahrnutí majetku insolvenčním správcem do soupisu majetkové podstaty je oprávněn řešit pouze soud insolvenční a tato nemůže být Okresním soudem, u kterého byla podána žaloba o neplatnost dražby, posuzována v rámci řízení o neplatnost dražby ani jako otázka předběžná.[12]

 

  1. Prodej movitých a nemovitých věcí podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Další způsob zpeněžení majetkové podstaty, který insolvenční zákon v ust. § 288 připouští, je zpeněžení prodejem movitých a nemovitých věcí podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, upravujících výkon rozhodnutí.

Pokud insolvenční správce zvolí takový způsob zpeněžení majetkové podstaty, podá k místně příslušnému okresnímu soudu, zpravidla podle sídla insolvenčního správce, návrh na prodej majetku a v takovém řízení bude vystupovat jako jediný oprávněný. Povinný v řízení o prodeji majetku nevystupuje.[13]

Prodej majetku z majetkové podstaty dlužníka bude soudem nařízen za předpokladu, že insolvenční správce k návrhu na zahájení řízení k prodeji majetku přiloží rozhodnutí o prohlášení konkursu, soupis potvrzený insolvenčním soudem, souhlas věřitelského výboru s tímto způsobem zpeněžení v případě prodeje nezajištěného majetku a dále pokyn zajištěného věřitele v případě, že zpeněžovaný majetek je předmětem zajišťovacích práv přihlášeného věřitele.

Proti rozhodnutí soudu o ceně, dražební vyhlášce a usnesení o příklepu je insolvenční správce oprávněn podat odvolání[14]. Tento způsob zpeněžení majetkové podstaty je však v praxi užíván pouze zřídka.

 

  1. Prodej majetku mimo veřejnou dražbu

Třetím způsobem zpeněžení majetkové podstaty, upravený v ust. § 289 insolvenčního zákona, je prodej majetku mimo veřejnou dražbu, který spočívá v tom, že insolvenční správce zpeněží majetek za předem určených podmínek, od kterých se nemůže odchýlit. K prodeji majetku tímto způsobem se ze zákona vyžaduje souhlas věřitelského výboru a insolvenčního soudu.

Souhlas věřitelského výboru a souhlas insolvenčního soudu se nevyžaduje pouze ve dvou případech, a to v případě, kdy dochází k prodeji majetku bezprostředně ohroženého zkázu nebo znehodnocením, a dále v případě prodeje majetku při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. Nedodáním souhlasu věřitelského výboru nebo insolvenčního soudu se odkládá účinnost smlouvy, jejímž předmětem je zpeněžení majetku dlužníka. Souhlas insolvenčního soudu se zpeněžením majetku mimo dražbu je však pouhým rozhodnutím v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu a takové rozhodnutí nelze napadnout odvoláním, jak vyplývá z ust. § 91 insolvenčního zákona[15]. Pokud by došlo k rozporu se zásadami insolvenčního řízení[16], insolvenční soud souhlas se zpeněžením majetku nevydá.

Při tomto zvoleném způsobu zpeněžení majetku je nutné vycházet z odhadní ceny, a to buď stanovené znalcem anebo insolvenčním správcem v soupisu majetkové podstaty[17], pokud věřitelský výbor nepožaduje ocenění majetku dlužníka znalcem. Insolvenční zákon však stanoví v ust. § 289 odst. 2 insolvenčního zákona, že při prodeji majetku dlužníka mimo dražbu lze kupní cenu stanovit i pod cenu odhadní. Přitom však insolvenční správce musí přihlédnout k nákladům, které by bylo nutno vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. „Formulace, že se jedná o prodej mimo veřejnou dražbu a kupní cenu, by mohla vést k závěru, že by při tomto způsobu zpeněžení majetkové podstaty měly být uzavírány pouze kupní smlouvy, ale jistě lze připustit i širší výklad a například zpeněžit pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky či realizovat převod obchodního podílu smlouvou o převodu obchodního podílu“[18].

Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou. K projednání žaloby je věcně a místně příslušný insolvenční soud, který vede insolvenční řízení. Řízení o určení platnosti smlouvy je incidenčním sporem ve smyslu ust. § 159 odst. 1 písm. f) insolvenčního zákona. Žalobu o určení platnosti smlouvy je nutno podat v zákonem stanovené lhůtě do tří měsíců ode dne zveřejní smlouvy, kterou byl zpeněžen majetek dlužníka, v insolvenčním rejstříku. Žalobu lze však podat i po uplynutí zákonem stanovené lhůty, pokud nebyl nabyvatel majetku v dobré víře. Účastníky řízení o určení platnosti smlouvy jsou ti, kdo smlouvu o prodej majetku uzavřeli, respektive jejich právní nástupci[19].

Insolvenční zákon nevymezuje, kdo je k podání žaloby aktivně legitimován, ani důvody, pro které může být žaloba o neplatnost smlouvy podána. Při podání žaloby na neplatnost smlouvy se proto použije obecná úprava dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pro neplatnost právního jednání ve smyslu ust. § 551 až 554 – zdánlivé právní jednání, ust. 580 odst. 1 – rozpor s dobrými mravy a se zákonem, ust. § 580 odst. 2 – nemožnost plnění, ust. § 581 – nedostatek svéprávnosti a ust. § 582 – nedostatek formy právního jednání ujednané stranami nebo stanovené zákonem[20].

 

  1. Dražba provedená soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu

Posledním způsobem zpeněžení majetkové podstaty je dražba majetku pořádaná soudním exekutorem. Tento způsob zpeněžení majetkové podstaty byl do insolvenčního zákona zakotven s účinností od 1. 7. 2017 na základě zákona č. 64/2017 Sb. ze dne 19. 1. 2017, kterým se mění insolvenční zákon.

Do 30. 6. 2017 se judikatura Vrchního soudu v Olomouci rozcházela v tom smyslu, že dle senátu 2 VSOL[21] zpeněžení majetku formou dražby prostřednictvím soudního exekutora bylo možné, naopak senát 3 VSOL[22] se přiklonil k závěru, že takový postup zpeněžení není možný.  K nepřípustnosti zpeněžení majetku formou dražby konané prostřednictvím soudního exekutora se přiklonil i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 28/16. Soudní exekutor jako stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 5. 11. 2015 č. j. KSOL 10 INS 27738/2014-B12, neboť insolvenční soud napadeným usnesením neudělil souhlas insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetku dle ustanovení § 288 odst. 2 insolvenčního zákona, tedy prodejem movitých a nemovitých věcí podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv je soudní exekutor dle ustanovení § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) oprávněn na návrh vlastníka či osoby oprávněné s věcí disponovat provést dražbu movité či nemovité věci. Ústavní soud ve svém nálezu „konstatuje, že v napadeném usnesení neshledal projev zjevné nespravedlnosti či libovůle ze strany insolvenčního soudu. Výklad § 286 InsZ, že zpeněžit majetkovou podstatu dražbou lze, pouze pokud se jedná o veřejnou dražbu podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách svévolný není. Je to jedna z možných interpretací tohoto ustanovení. Hodnocení, zda jde o interpretaci správnou, Ústavnímu soudu nepřísluší.“[23]

Od 1. 7. 2017 tak může insolvenční správce zpeněžit majetek formou dražby pořádanou soudním exekutorem, aniž by musel čelit jakékoliv právní nejistotě.

Stejně jako v případě zpeněžení majetkové podstaty formou veřejné dražby dle ust. § 287 insolvenčního zákona, tak i v případě dražby prostřednictvím soudního exekutora lze dražbu provést na návrh insolvenčního správce za předpokladu uzavření smlouvy o provedení dražby se soudním exekutorem. „Insolvenční správce není zákonem ani jiným právním předpisem vázán, kterého soudního exekutora by měl oslovit, je případně vázán pouze vůlí věřitelských orgánů nebo pokyny zajištěných věřitelů. […] většinou bude při výběru rozhodovat cena nabízené služby, její kvalita a rozsah.“[24].

Smlouva o provedení dražby se stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor, jak vyplývá z ust. § 289a odst. 2 insolvenčního zákona. Souhlas insolvenčního soudu se zde opět nevyžaduje, neboť tento způsob prodeje majetku je sám o sobě transparentním. I při tomto způsobu zpeněžení majetku však platí, že v případě prodeje zajištěného majetku se vyžaduje souhlas, resp. pokyn, zajištěného věřitele prvního v pořadí.

Náležitostmi smlouvy o provedení dražby soudním exekutorem nejsou explicitně stanoveny, ale budou jimi zejména: označení smluvních stran, předmět dražby a cena za poskytnutí služby[25]. Dále je vhodné upravit výši nákladů a odměny soudního exekutora pro případ, že by ke zpeněžení předmětu dražby nedošlo nebo možnost odstoupení od smlouvy. Náležitosti jako např. stanovení vyvolávací ceny, nejnižšího podání, dražební jistoty a výše příklepu, nejsou obligatorní náležitostí a soudní exekutor v případě jejich absence postupuje podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.[26]

Co se týče možnosti napadení platnosti smlouvy o provedení dražby, „Je otázkou, zda lze s ohledem na pouhou přiměřenost aplikace občanského soudního řádu vyloučit opravné prostředky uvedené v § 336k o.s.ř. Taktéž není zcela jasné, zda judikatura ve věcech opravných prostředků do budoucna připustí přiměřenou aplikaci zákona o veřejných dražbách (žaloba na nepřípustnost dražby), přiměřenou aplikaci § 289 (žaloba na neplatnost smlouvy o provedení dražby) či přiměřenou aplikaci opravných prostředků podle občanského soudního řádu (odvolání proti příklepu), nebo zda budou opravné prostředky zcela vyloučeny.“[27] Na rozdíl od zpeněžení majetku formou veřejné dražby tedy chybí při zpeněžení majetku formou dražby prostřednictvím soudního exekutora vymezení možnosti opravných prostředků.

 

Závěr

Článek pojednává o způsobech zpeněžování majetkové podstaty v případě, že úpadek dlužníka je řešen konkursem, neboť zákonná úprava zpeněžování majetku v insolvenčním řízení je komplexně upravena právě pro tento způsob řešení úpadku.

Insolvenční zákon jednotlivé způsoby zpeněžení majetku upravuje velmi stroze, když jednotlivá ustanovení upravují u jednotlivých způsobů zpeněžení zejména de facto pouze otázku nabytí účinnosti smlouvy o zpeněžení majetku a otázku nutnosti vyslovení souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu.

Co se týče platnosti smlouvy a možného napadení zpeněžení majetku zákon stanoví podmínky a možnost podání žaloby na neplatnost smlouvy pouze u způsobu zpeněžení majetku prodejem mimo dražbu a v ostatních případech pak obecně odkazuje na právní úpravu, která se použije při zpeněžení formou veřejné dražby nebo formou prodeje movitých a nemovitých věcí, tj. zákon o veřejných dražbách a občanský soudní řád.

U posledního způsobu zpeněžení majetku – formou dražby prostřednictvím soudního exekutora pak otázka možnosti opravných prostředků proti tomuto způsobu zpeněžení majetku není explicitně upravena, lze tedy do budoucna doufat, že otázka opravných prostředků u dražby prostřednictvím soudního exekutora bude postavena na jisto.

Závěrem je třeba poukázat, že pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, resp. oddlužení kombinací plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a reorganizaci insolvenční zákon stanoví odchylky vyplývající z odlišného charakteru těchto způsobů řešení úpadku.

 

Recenzenti:
prof. JUDr. Pavol Kubíček, CSc.
JUDr. Radka Kolkusová, PhD. LL.M.

 

Použité informační zdroje

  • Hásová, J. Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2017, 1824 s. Str. 1103, str. 1109
  • KOZÁK, J., BORŽ,J. DADAM, A.STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRUST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. Insolvenční zákon. Komentář. 4. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2018, 1840 s. Str. 1058., str. 1067-1068
  • Jaroslav Kocinec, LL.M., Zpeněžování majetkové podstaty soudním exekutorem v rámci insolvenčního řízení. Komorní listy. IV/2017. Praha : Exekutorská komora ČR, 2017, str. 12, MK ČR E 19153, ISSN 1805-1081(print)
  • nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 28/16 ze dne 8. 11. 2016
  • Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů – čl. 15
  • rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 294/2003 ze dne 26. 1. 2006
  • rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn 21 Cdo 953/2014 ze dne 20. 11. 2014
  • rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 708/2001 ze dne 26. 9. 2001
  • rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 26/2013 ze dne 31. 8. 2015
  • rozsudek VS v Praze sp. zn. 44 ICm 1902/2010, 101 VSPH 306/2012-184
  • usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 38 INS 5460/2009, 3 VSPH 6/2012-B-59
  • usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 60 INS 4476/2008, 1 VSPH 1036/2010-B-148
  • usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 2 VSOL 1004/2015-B-30 ze dne 5. 4. 2016
  • usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 3 VSOL 1227/2015-B-192 ze dne 29. 4. 2016
  • usnesení MS Praha MSPH 77 INS 3733/2008-C3-2, č.j. 77 ICm 924/2010-86, ze dne 26. 4. 2011
  • zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů – ust. § 5 , § 206 odst. 1, § 219, § 280, § 286 odst. 1
  • zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů – ust. § 17 a § 24 odst. 3

 

[1] zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále v textu jen „insolvenční zákon“

[2] Dle ust. § 206 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, tvoří majetkovou podstatu zejména a) peněžní prostředky, b) věci movité a nemovité, c) podnik, d) soubor věcí a věci hromadné, e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. Dle odst. 2 pak majetkovou podstatu dále tvoří i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odst. 1.

[3] ust. § 280 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

[4] ust. § 286 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,

[5] ust. § 17 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

[6] Hásová, J. Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2017, 1824 s. Str. 1103.

[7] ust. § 24 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

[8] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 294/2003 ze dne 26. 1. 2006

[9] usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 38 INS 5460/2009, 3 VSPH 6/2012-B-59

[10] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn 21 Cdo 953/2014 ze dne 20. 11. 2014

[11] KOZÁK, J., BORŽ,J. DADAM, A.STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRUST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. Insolvenční zákon. Komentář. 4. vydání. Praha :  Wolters Kluwer ČR, 2018, 1840 s. Str. 1058.

[12] KOZÁK, J., BORŽ,J. DADAM, A.STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRUST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. Insolvenční zákon. Komentář. 4. vydání. Praha :  Wolters Kluwer ČR, 2018, 1840 s. Str. 1058.

[13] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 708/2001 ze dne 26. 9. 2001

[14] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 26/2013 ze dne 31. 8. 2015

[15] usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 60 INS 4476/2008, 1 VSPH 1036/2010-B-148

[16] zásady insolvenčního řízení dle ust. § 5  insolvenčního zákona jsou: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti, c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

[17] Dle ust. § 219 insolvenčního zákona je součástí soupisu majetkové podstaty i ocenění provedení insolvenčním správcem, který přitom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu a z dalších dostupných informací.

[18] Hásová, J. Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2017, 1824 s. Str. 1109.

[19] rozsudek VS v Praze sp. zn. 44 ICm 1902/2010, 101 VSPH 306/2012-184

[20] usnesení MS Praha MSPH 77 INS 3733/2008-C3-2, č.j. 77 ICm 924/2010-86, ze dne 26. 4. 2011 

[21] usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 2 VSOL 1004/2015-B-30 ze dne 5. 4. 2016

[22] usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 3 VSOL 1227/2015-B-192 ze dne 29. 4. 2016

[23] nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 28/16 ze dne 8. 11. 2016

[24] Mgr. Jaroslav Kocinec, LL.M., Zpeněžování majetkové podstaty soudním exekutorem v rámci insolvenčního řízení. Komorní listy. IV/2017. Praha : Exekutorská komora ČR, 2017, str. 12, MK ČR E 19153, ISSN 1805-1081(print)

[25] Na rozdíl od způsobu zpeněžení formou veřejné dražby, která nevylučuje možnost bezúplatné dražby, je soudní exekutor povinen provést dražbu vždy za úplatu (čl. 15 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů).

[26] Mgr. Jaroslav Kocinec, LL.M., Zpeněžování majetkové podstaty soudním exekutorem v rámci insolvenčního řízení. Komorní listy. IV/2017. Praha : Exekutorská komora ČR, 2017, str. 12, MK ČR E 19153, ISSN 1805-1081(print)

[27] KOZÁK, J., BORŽ,J. DADAM, A.STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRUST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. Insolvenční zákon. Komentář. 4. vydání. Praha :  Wolters Kluwer ČR, 2018, 1840 s. Str. 1067-1068.